Ahoj, na naší cestu po Francii jsme si taktéž zaplatili kartu UAMK a bohatě se nám vyplatila, opravdu jsme ji využili. Zavolali jsme na linku v češtině s tím, že to předají dál do Francie nějakému smluvnímu partnerovi, čekalo se si ce několik hodin, ale přijel. Pan opravář uměl anglicky a německy asi tři slova, ale naštěstí po 14dnech pobytu ve Fr jsme se jakž takž domluvili a na smluveném místě nás našel, přijel, opravil a jelo se dál, žádný problém. Pokud nemáte auto ve 100% stavu, tak bych rozhodně nešetřila a kartu si na 3měsíce zaplatila
Dobrý den,v pátek odjíždíme na dovolenou do Caorle do rezidence Roberta od ck Firo tour..Rodiče jedou s dětmi autem a já sama autobusem.V Caorle budeme mezi 8-9hod,ale v agentuře mi prý dají klíče až dlouho odpoledne..Máte s tím,prosím,někdo zkušenost?Já vím,že můžeme jít k moři atd.,ale po cestě bychom si raději dali v klidu kafe,osprchovali se apod.Tatínek má inzulín a určitě by uvítal nějaký odpočinek.Navíc nemá být hezké počasí a tak bych se ještě ráda zeptala na výlet do Benátek,zjistila jsem si zpáteční jízdenku autobusem,i čísla nástupiště..ale pak mám trošku zmatek.Vůbec netuším,jakou jízdenku si pak koupím v Benátkách,italsky toho moc neumím a nerada bych si koupila něco špatně.Chtěla bych navštívit i ostrov Burano..děkuji za jakoukoli radu
Ahoj, musím se s vámi podělit - užili jsme si letos manželem krásnou dovolenou v Tatrách. A představte si - dostali jsme ji jako dárek! Od banky! Manžel vložil peníze k J&T bance a dostali jsme za to týdenní pobyt pro dva i se snídaní, ve čtyřhvězdičkovém hotelu. Bylo to úžasné! KOnečně jsem z toho jeho věčného pracování něco měla .
Pro Moniku: Pokud jsou ti známí obyvateli Evropské unie a pokud jim je více než 15 let, stačí jim platný občanský průkaz. Pokud cestujete s dětmi, ti musí mít svůj cestovní pas nebo musí být zapsány v cestovním pasu svých rodičů, pokud s nimi cestují.
Pro Kristinu: Kté Černé Nadonně sedostanete bez vstupnéhop. Jen se tam na ni čeká velká fronta, počítejte, že se možná hodinu zdržíte. Na ty skály se dostanete opravu jedině lanovkou nebo pěšky. Vede tam cesta, která se dá vyšlapat. Ale vyjet autem se tam bohužel nedá. Audo musíte nechat u kláštera, kde je velké parkoviště.
Chci navštívit klášter Montserrat ve ŠPANĚLSKU. Prohlížela jsem si jejich webové stránky, ale nikde jsem nezjistila(moc anglicky neumím), jestli je tam nějaké vstupné, nebo přímo v basilice, kde je Madonna se neplatí. A také kolik stojí lanovka nahoru. Autem se tam asi nedostanu, že?
Vjíždíme do města a parkujeme v centru města. Jelikož je sobotní poledne, je zde parkování již bezplatné. Nejprve jsme se vydali navštívit trhy, které ve městě zrovna v sobotu dopoledne probíhaly. Zboží zde však nebylo příliš odlišné od zboží, které je možné koupit u nás v běžných vietnamských tržištích. Pouze s tou výjimkou, že prodávajícími nebyli Vietnamci, ale Arabové.
Pokračovali jsme dále na náměstí zvané Place Carnot, kde tou dobou probíhaly ovocné a zeleninové trhy. Ty na nás zanechaly již lepší dojem. Podařilo se nám nakoupit rajčata a broskve za velmi slušné ceny. Zastavili jsme se ještě v pekárně pro bagetu a croisant a zašli jsme i do informačního centra. Vrátili jsme se zpět k autu a pokračovali dále přes most k samotnému historickému Carcassonne a jeho pevnosti.
T I P :
Město Carcassonne má vlastně dvě centra. Novější, které jsme navštívili v první fázi a teprve dále od dálnice je vzdálené historické centrum města, samotný Chateau Cintal.
Impozantní jsou zejména dvojité hradby pevnosti s věžičkami. Carcassonne je dnes nejpůsobivější středověkou citadelou v Evropě. Jádro města tvoří Chateau Cintal z 12. století. Je možné se projít po hradbách kolem středověkého opevnění. Jsou zde zachovany strážní věže či otvory pro lití oleje a vrhání kamenů na dobyvatele. Uprostřed středověkého města uzavřeného v pevnosti se nachází románsko-gotická katedrála St. Nazaire s nádhernými vitrážemi a kamennou deskou ze 13. století, na které je vyobrazeno obléhání Carcassonne v roce 1209.
V jedné z uliček jsme si koupili pravou francouzskou zmrzlinu a po 14 hodině zamířili k autu.
Pokračování...
Pozůstatky tohoto římského města patří k nejpůsobivějším místům Itálie. Město bylo zasypáno při výbuchu Vesuvu v roce 79 a zůstalo tak zakonzervováno do dnešních dnů. Cenné vnitřní vybavení a nástěnné malby byly převezeny do Archeologického muzea v Neapoli. Parkování je možné hned naproti každému ze vstupů do areálu. My jsme si vybrali vstup nejblíže centru novodobých Pompejí a také nejblíže pompejskému Amfiteátru. Za parkování se zde platí 1 € za hodinu. Vstupné do areálu Pompejí stojí 10 €. Každý návštěník obdrží ke vstupence plánek areálu, který je celý střežen několika desítkami, možná i stovkami kamer. Orientovat se zde dá dle názvů ulic, ale mnohé ulice z areálu jsou zavřené.
Amfiteátr
Zhruba uprostřed areálu se nachází občerstvení, prodejna suvenýrů a toalety. Jinak uvnitř žádné obchody nejsou.
Za návštěvu zde stojí zejména Amfiteátr, některé z domů, kde jsou kupodivu zachovány nástěnné výmalby či dlažba na podlahách. Za prohlídku stojí také malé i velké divadlo, domy a zahrady nejrůznějších významných pompejských měšťanů, pekárny, restaurace či plavecký bazén. Prohlídka těch nejzajímavějších míst Pompejí zabere 3 - 4 hodiny.
Pokračování...
Ráno jsme vyrazili směrem do Žiliny. V centru města je parkování placené. Zdarma jsme zaparkovali v ulici Predmestská, respektive v zástavbě mezy bloky domů v oblasti, kde není placené stání. ** Žilina je téměř devadesáti tisícové město, metropole severozápadního Slovenska. První zmínka o městě pochází z roku 1208. Původní Žilina však byla zničena ve 13. století při vzájemných bojích feudálních vládců. Obnovena byla začátkem 14. století. V Žilině se již od minulosti křížily důležité obchodní cesty mezinárodního významu. V důsledku výstavby Košicko – bohumínské železnice došlo k oživení města na konci 19. století.
Centrum města tvoří zejména Námestie A.Hlinku. Zde se nachází socha A.Hlinky, obchodní dům Tesco, ale především dominantu tvoří Kostol Najsvätejšej Trojice, který stojí na místě někdejšího žilinského hradu. Trojlodní kostel byl původně gotický, po přestavbě má renesanční charakter. Vedle kostela se nachází Burianova veža, která je jednou z nejstarších renesančních zvonic na Slovensku. Mohutnou věž postavili v 16. století a sloužila k posílení obrany města. Vedle věže a kostela stojí žilinské Mestské divadlo, které bylo postaveno v období druhé světové války. Ačkoliv tyto památky stojí na náměstí A.Hlinky, od samotného náměstí je dělí schody pěší zóny.
Opodál se nachází Mariánské námestie, které téměř souvisle lemují arkády, což je na Slovensku poměrně řídký jev. To je vysvětlováno silnou protestantskou skupinou ve městě
Pokračování...
Do rodiště Salvádora Dalího jsme dorazili krátce po deváté hodině a asi o dvacet minut později jsme již stáli před vstupem do muzea Salvádora Dalího. A udělali jsme dobře, že jsme sem vyrazili takto hned po ránu. Fronta byla poměrně minimální a tak jsme za necelou půlhodinu vstoupili do útrob někdejšího divadla a současného muzea.
Dalí byl totiž také umělcem, který již za svého života vytvořil své vlastní muzeum. Koupil staré divadlo ve Figueres a v roce 1974 toto "své" muzeum otevírá. Samotná budova a její řešení je již uměleckám dílem.
A návštěva muzea opravdu stojí za to. Vstupné činí 10 eur, ale za ty peníze zde můžete strávit téměř celý den. Muzeum je opravdu úchvatné a dovoluji si tvrdit, že návštěva Muzea Salvádora Dalího je pro mne zážitkem na celý život. Exponáty jsou opravdu působivé, není to zdaleka pouhá nudná galerie, ale muzeum opravdu žije, exponáty obdivuhodně vytvářejí prostory muzea a celé muzeum tak působí jako labyrint.
Muzeum procházíme velmi rychle, po pravdě řečeno zjišťujeme, že jsme si výlet naplánovali poněkud nešťastně. Lepší by bylo si vyhradit na Figueres celý den. Tři hodiny, během kterých jsme muzeum "prolítli" jsou opravdu málo, návštěva muzea je natolik úchvatná, že všem doporučuji vyhradit si na návštěvu muzea alespoň půl dne.
Opouštíme tedy muzeum a venku zjišťujeme, jak jsme udělali dobře, že jsme si návštqvu muzea Salvádora Dalího naplánovali hned na začátku, protože fronta před muzeem již nyní byla dost ctihodná.
Pokračování...
V uplynulých letech jsme podnikli cestovatelské výpravy, na jejichž základě vzniky následující cestopisy, které by mohly být užitečné těm, kteří mají podobnou cestovatelskou zálibu.
V roce 2003 jsme navštívili ŠPANĚLSKO. Jednalo se sice o autobusový zájezd s cestovní kanceláří, jednotlivé výlety po Katalánksu jsme však podnikali sami vlaky, autobuy či na kole.
Na jaře 2004 jsme podnikli autem výpravu na SLOVENSKO, které jsme během dvou týdnů procestovali křížem krážem, poznali jsme slovenská města, památky, ale i horské oblasti.
Na jaře 2005 jsme autem procestovali celou ITÁLII od severu k jihu. Navštívili jsme Florencii, Řím, Pompeje či Alberobello.
Na jaře roku 2006 jsme se autem vydali do FRANCIE, kterou jsme projeli také křížem kráže. Viděli jsme Paříž, Versailles, Bretaň, zámky na Loiře i jižní Provence.
Rádi také uvítáme Vaše případné připomínky či náměty k těmto stránkám.
Slovensko 2004:
Itálie 2005:
Francie 2006:
Ochutnávka z fotoalba:
Francie
FRANCIE - Avignon: Papežský palác
FRANCIE - CHAMBORD
FRANCIE - ROCAMADOUR
FRANCIE - MONT SAINT MICHEL: klášter Mont Saint Michel
FRANCIE - STRASBOURG: Pohled na město z vyhlídky na katedrále
Itále
ITÁLIE - ASSISI
ITÁLIE - POMPEJE: Ulice Pompejí
ITÁLIE - ŘÍM: Kašna na náměstí sva. Petra ve Vatikánu
Itále
SLOVENSKO - BRATISLAVA: Stará radnica
SLOVENSKO - KOŠICE: Zeleninový trh
SLOVENSKO - PIENINY: plavba po Dunajci
SLOVENSKO - SVIDNÍK: Muzeum ukrajinskej dediny
Francie
ŠPANĚLSKO - FIGUERES: Muzeum Salvádora Dalího je opravdu působivě zařízené
ŠPANĚLSKO - LLORET DE MAR: Zámek na pobřeží je malebný, ale soukrovmý
ŠPANĚLSKO 
SLOVENSKO 
ITÁLIE 
FRANCIE 
.
